´Dům, který se nepřetržitě pohybuje v kruhu´ aneb když buddhismus s křesťanstvím protneme

25.06.2014 09:18

Klášter sv. Anežky České - Národní galerie v Praze

24. 6. – 21. 9. 2014

 

Jsou události, které mají přesah. Myšlenkový, geografický, náboženský, filozofický, kulturní i čistě lidský. Pozvánku, kterou jsme dostali od Národní galerie v Praze na výstavu, která se  koná v tak hluboce duchovním místě, jakým je bezesporu klášter sv. Anežky České, nelze odmítnout  nikdy. Tím spíš, že se v těchto prostorách uskutečnil zcela historický projekt korejské multiumělkyně madam JaeEun Choi.

 

Na první pohled absurdní kombinace, ale…

Pro pochopení celého projektu korejské umělkyně paní Choia jejího sepjetí s klášterem sv. Anežky České, se musíme vrátit v čase o šest let zpátky, do roku 2008.

Tehdy se v Praze v Národní galerii uskutečnilo mezinárodní trienále současného umění ITCA 2008. Mimo jiné umělce z celého světa se ho zúčastnila i paní Choi (na fotografii mluvící do mikrofonu vpravo). Její účast na tomto trienále nazvaná Chaos se stala současně i první etapou její současné, už zcela volné, samostatné a hlavně přesně cílené mimořádně duchovní výstavy.

 

Tehdy v roce 2008 byla paní Choi oslovena Prahou, kterou poznala, její mystikou a zvláště pak mimořádnou spiritualitou pozoruhodného duchovního místa - Anežského kláštera, kde se podrobně seznámila s osudy sv. Anežky České, které ji hluboce oslovily, přestože, jak sama při tiskové konferenci uspořádané při příležitosti otevření výstavy připustila, je ´bez víry´. Doplnila ale také, že byla pověřena vytvořením památníku již zesnulé korejské buddhistické světice a 5 let žila a tvořila přímo v buddhistickém klášteře, kde ona korejská světice žila a působila. Klášter se nalézá uprostřed přírody a paní Choi tam získala zcela nový duchovní ohled na svět, život a svou vlastní tvorbu. Osudy relativně nedávného života korejské světice jí – podle vlastních slov – silně připomínaly osudy dávné světice Anežky. A proto se rozhodla zvolit právě klášter sv. Anežky České za místo,  kde uskuteční, přímo pro tento objekt vytvořenou, výstavu. Na závěr své tehdejší návštěvy Prahy a kláštera provedla první krok k celé výstavě, který je spojený s tradicí její země a zvyklostmi její tvorby. Se souhlasem Národní galerie zakopala speciální japonský, ručně zpracovaný a chemicky ošetřený papír o rozměrech 200 x 100 cm přímo v areálu kláštera. Ten se stal jakýmsi základním kamenem jejího projektu připraveného na dobu po 6 letech.

 

Co je to Choi – World Underground Project (Světový podzemní projekt)?

Je třeba si ještě vysvětlit, co znamená,  zřejmě celoživotní, projekt autorky nazvaný Choi – World Underground Project (Světový podzemní projekt). Současná pražská výstava je součástí jejího dlouhodobého projektu, který začal již v roce 1986 a byl postupně uskutečněn v 11 městech 7 zemí světa (Korea, Japonsko, Spojené státy americké, Francie, Itálie, Německo a Keňa). Teď k nim tedy přibyla i Česká republika, město Praha a v něm Anežský klášter. 

 

Světový podzemní projekt má pro uměleckou i životní filozofii Choi zásadní význam.

 

Hlavní role v tomto projektu je vždy určena zemi – substanci veškerého života na naší planetě a základnímu materiálu životní tvořivosti. Ručně vyrobený impregnovaný japonský papír zakopává Choi do země na pečlivě vybraných místech a po letech ho obřadně vykopává.

 

Po speciálním ošetření se pak tento papír stává součástí prezentace s videoprojekcí a fotodokumentací, které jsou s inkriminovaným místem těsně spojené. Jak sama zdůrazňuje, čas a země nesoucí informace o své historii a evoluci zpracovávají archeologicky a sémanticky ojedinělý obraz daného prostředí. Ve svém projektu umělkyně experimentuje, organicky propojuje vědu a umění a hledá součinnost umělecké tvořivosti s chemickými a fyzikálními ději.

Praha je tedy již 12. městem, kde se Světový podzemní projekt uskutečňuje.

 

U nás pod názvem Dům, který se nepřetržitě pohybuje v kruhu/The House that Continuously Circulates. Koncepce výstavy a instalací byla vymyšlena speciálně pro konkrétní prostory Anežského kláštera.

Koncepce celku je pak založena na nekonečném koloběhu života a smrti, času a existence a na procesu evoluce v lidské historii, který zde Choi prezentuje s mimořádnou estetickou senzibilitou a delikátností.

 

Malá procházka zvláštní výstavou

Vše souvisí s geniem loci kláštera. Paní Choi celou výstavu osobně připravila a v podstatě i instalovala (v poslední fázi to byl plně využitý týden, kdy osobně dolaďovala k dokonalosti a přesnému vyznění každý detail rozsáhlé instalace. Přijela proto již březnu letošního roku do Prahy a první, čím začala, bylo vyzdvižení ostatků papíru, zakopaného zde před 6 lety. Za tu dobu byl sice již z větší části vstřebán zemí, ale jeho zbytky, či přímo fosilie byly nalezeny a jsou symbolickou součástí celé instalace.

 

 Výstava není jen instalací promyšlených symbolů a artefaktů. Je spojena také s hudbou a zpívaným textem. Autor duchovní hudby na text paní Choi nebyl ale překvapivě její krajan, tedy ani hudba není v zásadě asijská. Autor hudby, americký skladatel žijící a tvořící v Německu, Ari Benjamin Meyers zkomponoval v podstatě – jak nám sám vysvětlil na tiskové konferenci - evropskou minioperu na libreto týkající se života sv. Anežky České, které napsala paní Choi. Tato multikulturní kombinace dává celému projektu rámec mimořádnosti a nebývalý duchovní přesah prolínání několika kultur.

 

 

Výstavní projekt sám je koncipován do několika gotických sálů, z nichž vzdor času, dýchá atmosféra středoevropských dějin. Projekt má ale svou vnitřní logiku a vede návštěvníka jednotlivými sály, aby stále naznačoval, že koloběh vzniku a zániku, koloběh života smrti, je věčný, i když může měnit podobu.

Na výstavě se tedy dostaneme mimo jiné do sálu, kde jsou rozvěšeny vynikající velkoformátové fotografie vázy plné výrazných květin. Tyto precizní fotografie snímala autorka po dobu 2 měsíců stále na téže váze, kde květiny postupně uvadaly, ona je ale ne vždy odstranila, ale naopak v duchu ikebany aranžovala s květinami novými a znovu uvadajícími, zatímco ty nejvíc zaniklé třeba i postupně odstraňovala. Po výběru cca 10 mezních fotografií tak vznikl jakýsi seriál o vznikání a zanikání. Květy tu symbolizují běh života od rozvití, přes krásu plného květu, po uvadání a zánik, zatímco se ve váze objevují nové a nové květiny, aby ten cyklus opakovaly. Jen tak je obraz vázy na první pohled skoro stejný a v detailu zcela jiný.

 

Zajímavá je také mikroskopická instalace originálních mikrobů, které byly odebrány z fosilií po 6 let pohřbeného papíru v půdě kláštera sv. Anežky České. Opět jde o symboliku přeměny jedné formy žití do druhé. Z papíru, jenž téměř zanikl, zbylo z něj nemnoho částeček, ale mikrobiální svět žije dál jako nová civilizace vzniklá z pozůstatků té zaniklé. Uvážíme-li, že právě mikrobi jsou v podstatě nezničitelným nositelem života od vzniku planety, tak nad tou symbolikou mrazí v zádech.

Diváci na výstavě dostanou k dispozici popisky, ozřejmující smysl a poslání jednotlivých artefaktů, kompozici dané výstavní místnosti a také se dozvědí, proč právě v této místnosti a ne jinde je instalováno právě to, a ne cokoli jiného. V materiálech najdou i báseň paní Choi na téma koloběhu.

Setkají se zde i s názornou ilustrací meditace o vodě, která je vlastně – pokud je to běžná přírodní voda v řece, moři, či jezeře - na pohled stále stejná, ale nikdy stejná není a nemůže být. Plyne, vypařuje se, proudí, mění svoji skladbu a své příměsi…

 

Mezi artefakty je i s typicky asijským smyslem pro detail a trpělivost instalována jakási mandala – podle autorky věnec sv. Anežky České – sestavený z 2 000 různě barevných do ornamentu složených květů růží.

Běh času a jeho vliv na jsoucno čehokoliv dokládá i sbírka běžných knižních papírů z období  jednoho století. Autorka ty listy papíru, srovnatelné posláním a velikostí, systematicky sbírá a datuje.  Divák pak může vidět, jak čas na potištěném papíře pracoval. Jak žloutne, jak tisk slábne, jak mění svoji strukturu, a současně jak ho mění i nové technologie přinášené časem.

 

Finální část instalací je situována do kaple, kde je Anežka pochována. Zde se setkáme jak s fosiliemi onoho po 6 let pohřbeného papíru, ale najdeme tu třeba i dobové střevíce připravené pro případ, že by Anežka znovuprocitla, vrátila se mezi nás a chtěla se vydat na svoji další pouť tímto světem…

 

Nelze psát o všem, co na výstavě je. Nelze o tom dokonce vůbec moc popisně psát. Jednotlivé instalace mají svou hloubku ponoru, mají své mystično, svou spiritualitu a je na každém z nás, jak moc času věnujeme meditacím v jednotlivých prostorách kláštera a u jednotlivých instalací, a jak jsme senzibilní k vnímání duchovna, bez ohledu na víru a náboženství, které je tím hlavním, co výstava ukazuje. A k tomu nám sály zní tiše a nerušivě, ale vemlouvavě, ona míněná miniopera věnovaná osudům sv. Anežky České. Slovům samozřejmě sice nerozumíme, ale pocitově jsme hudbou unášeni přesně tam, kam autorka chtěla. K meditaci a novému pohledu na čas a jeho plynutí.

 

Zdalipak víte, že…

  • JaeEun Choi je známá v uměleckém světě svými konceptuálními a vyváženými projekty, inspirovanými estetikou přírodních forem a lidskou filozofií. V instalacích kombinuje různé umělecké techniky a při vytváření koncepcí používá široké spektrum médií od fotografie, videa, performance, filmu, architektury, skulptury až po hudbu.

 

  • JaeEun Choise narodila v Koreji.V polovině 70. let se ale přestěhovala do Tokia, kde studovala umění ikebany. Estetické prostorové myšlení se stalo základem její pozdější umělecké práce, v níž překonala japonský tradicionalismus. V současnosti žije a pracuje v Berlíně.

 

  • Výstavu, která seznamuje české a mezinárodní publikum s nejnovějšími tendencemi současného umění ve světě, připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s korejskou Kukje Gallery.

 

  • Hudbu složil přímo pro prostor Anežského kláštera známý americký skladatel experimentálníelektronické hudby Ari Benjamin Meyers, v současné době aktivně působící na avantgardní scéně v Berlíně.

 

  • Zvuková instalace, zpracovaná zvukařem Torstenem Ottersbergem, sjednocuje neobvyklým transcendentním způsobem všechny prostory této netradiční výstavy. Hudba s textem a zpěvem tvoří jeden ze základních prvků celého výstavního projektu.

 

  • Zahájení výstavy byli přítomni:

JaeEun Choi - autorka, Helena Musilová – ředitelka Sbírky moderního a současného umění, Svetlana Michajlová – kurátorka Sbírky moderního a současného umění, Jinsang Yoo – kurátor Kukje Gallery, Hiroshi Minamishima – kurátor japonské galerie, Ari Benjamin Meyers – skladatel hudebního doprovodu a Eva Kolerusová – za Národní galerii Praha

 

 

 

  • JaeEun Choi- narozena 1953 v Soulu (Korea)
  • žije a pracuje v Berlíně (Německo)
  • 1976 - přestěhovala se do Japonska
  • 1976–1980 Sogetsu School, Tokyo, Japan
  • 1984–1987 asistentkau HiroshihoTeshigahary

 

Mezinárodní bienále a trienále

2012 The 7th Seoul International Media Art Biennale, Mediacity Seoul 2012

2008 Prague Triennial, ITCA 2008, National Gallery in Prague, Czech Republic

1999 The 3rd Asia Pacific Triennial, Australia

1995 The 46th Venice Biennale ’95, Japan Pavilion, Italy

The 6th Europa Ostasein Triennial, Germany

1991 The 21st Sao Paulo Biennale, Brazil

 

Projekce (Filmové festivaly)

2001 The 2nd Jeonju International Film Festival ‘Asian Indie Cine-Forum’, Korea

The 54th Locarno International Film Festival ‘Filmmakers of the Present’, Switzerland

The 25th Montreal World Film Festival ‘Cinema of Tomorrow: New Trends’, Canada

The 14th Tokyo International Women’s Film Festival, Japan

The 21st Hawaii International Film Festival, USA

 

Samostatné výstavy

2012 - verse, Kukje Gallery, Seoul

2010 Hara Museum, Tokyo, Japan

2007 Lucy and Her Time, Rodin Gallery, Seoul, Korea

1993 Kukje Gallery, Seoul, Korea

1991 Galeria Milano, Milano, Italy

Gallery Ueda SC, Tokyo, Japan

Gallery Koyanagi, Tokyo, Japan

1990 Kyong-DongPresbyterianChurch, Seoul, Korea

DusonGallery, Seoul, Korea

1989 Gallery Koyanagi, Tokyo, Japan

Xebec, Kobe, Japan

1988 Gallery Ueda, Tokyo, Japan

1987 Gallery Ueda, Tokyo, Japan

1985 The Sogetsu Plaza, Tokyo, Japan

1984 The Sogetsu Art Gallery, Tokyo, Japan

 

Společné výstavy – výběr

2013 The Unanswered question. Iskele2, Tanas and n.b.k, Germany

2008 Platform Seoul 2008, Seoul Station OldBldg., Seoul

1994 The New Wind of Asia, The Sogetsu Art Museum, Japan

1993 Grand Tea Ceremony in Paris, UNESCO, France

1992 Arte Sella, Italy

1991 Opening exhibition, Security Pacific Gallery, USA

1988 East Meets West-Los Angeles Art Fair ’88, USA

1987 To the Depth, Spiral Garden, Japan

 

Environmentální projekty – výběr

1996-8 Song Chol priest's tomb project, Heinsa, Kyung-Nam, Korea

1992-3 The Daejon International Expo ‘Recycle Art Pavilion’, Daejon, Korea

 

Sochy v plenéru – výběr

1997 Saitama Shintoshin, Japan

1996 Seaside Momochi Center Stage Aero Gallery, Fukuoka, Japan

1994 Samsung Medical Center, Seoul, Korea

1991 Nagoya castle Ruins, Saga, Japan

The 2nd Setoda Biennale, Japan

1988 Past-Future, The National Museum of Contemporary Art, Gwachoen, Korea

 

Probíhající projekt

1986 – současnost World Underground Project (Korea, Japan, USA, France, Italy, Germany, Kenya)

 

Film

1998-2001 - On the way, docudrama, 72 minut

 

Autorka výstavy: JaeEun Choi

Kurátorka: Svetlana Michajlová

Klášter sv. Anežky České

110 00 Praha 1

U Milosrdných 17

www.ngprague.cz

 

 

Doprovodný program

Komentované prohlídky výstavy JaeEun Choi:

Dům, který se nepřetržitě pohybuje v kruhu s Jitkou Šosovou

neděle 31. 8. 2014 od 16.00 hodin

sobota 20. 9. 2014 od 16.00 hodin

Cena komentované prohlídky: zdarma

Doba trvání: cca 30 - 45 min.

Místo setkání: pokladna v klášteře sv. Anežky České

 

Hlavní mediální partner NG:     Česká televize

Mediální partneři NG:  Prague Events Calendar, Anopress IT, Classic FM

Partner NG: Railreklam

Technologický partner NG:Samsung

Výstava je zpřístupněna ZDARMA denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

 

Hodnocení: 99 %

Richard Koníček

Foto: Ing. Olga Koníčková